Drama jednoho zápasu

stát: Botswana
místo: NP Chobe River front
čas: 15.30h místního času
Ano i nám se zachtělo dopřát si nevšedních zážitků při cestě po jižní Africe. Tak jsme obíhali v městečku Kasane místní agentury, které nabízejí projížďku  motorovým člunem po řece v NP Chobe. Podařilo se a v 15hod se po řece přihnal motorový člun se dvěma mladými černochy, určený pro cca 10lidí. My jsme jen 4 fotografové a máme jej pronajmutý jen  pro nás. I když slunce ještě pálí o 106, tak nad hladinou  i při mírné rychlosti člunu je příjemně. Vidět a fotit faunu a floru z úrovně hladiny řeky poskytuje opět úplně jinou atmosféru, než kterou jsme zažili v minulých dnech při  fotografování  z našeho auta. Oba černoši nám navrhují zajet do míst na řece, kde prý v minulých dnech viděli partičku hrochů.  Neváháme a souhlasíme. Po pár minutách jsme na místě asi 10m od břehu, voda je klidná  a kromě líně ležícího krokodýla na břehu, nic nenasvědčuje tomu, že by zde nějaký hroch byl. Čekání nám krátí průvodci vyprávěním o hierarchii hroší populace. Hroší samci svádějí neustále boj o místo favorita   ve stádu, bez rozdílu, zda se jedná o příbuzenský vztah. Tak dochází k situacím, že o čelní místo  soupeří docela běžně otec se synem apod. S tím, že tento boj se odehrává až do úplného konce tedy na život a na smrt. Vítězný samec pak oplodní samici ve stádu bez rozdílu, zda se jedná o matku sestru apod. Slovní komentář ještě není u konce a my pozorujeme, jak se na jednom místě u břehu začíná čeřit voda a najednou se objeví  ohromná hroší tlama a s velkým rachotem se vrhá na druhého samce, který se vynořuje nad hladinu. Spustí se něco neopakovatelného. Jsme od hrochů neobyčejně blízko a závěrky našich  fotoaparátů jedou jako o život. Funění rachot cvakajících zubů gejzíry vody- je to skutečně boj na život a na smrt. Co chvíli se vynořují a vyrážejí s neobyčejnou silou proti sobě.  V jednu chvíli zmizí oba pod hladinou, a jen vlnící se voda směrem k našemu člunu dává tušit, že se NĚCO DĚJE. My neznalci pozorujeme  zčeřenou hladinu, ale černoch u motoru ví kolik uhodilo. Prudce přidá plyn a ujíždí  s největší možnou rychlostí z dosahu blížící se pohromy. Jak se dozvídáme, právě jsme jen o vlásek unikli tomu, že hroch si chtěl pohrát s naším člunem a ukázat mu, kdo je na řece pánem. Ani nechci domyslet  co by se stalo s naší malou  bárkou při srážce s tím několika tunovým kolosem. Uff vzdal to a vrací se ke svému soku pokračovat v souboji. My se opět opatrně s člunem přibližujeme abychom  mohli dokončit svou fotografickou žeň. Je co vidět i slyšet. Z následujících záběrů je vidět, kdo je vítěz a kdo poražený. Dle našich průvodců, už tento nelítostný boj trvá  třetí den a dokud jeden nepadne, není boj u konce. Mezi tím slunce zapadlo a my se pomalu vracíme zpět  a tajně doufáme, že snad aspoň nějaký záběr se povedl, když nezklamaly baterie ani nedošly pamětové karty...